Jak se nechat vyhodit s odstupným?

Cílem tohoto článku je vyjmenovat možnosti, jakými je možné podat / dostat výpověď a zároveň získat u zaměstnavatele nárok na odstupné. Celá problematika bude vysvětlena na základě zákona č. 262/2006 (zákoník práce), a to v platném znění, tady od 1.1.2012! Je třeba podotknout, že právě novela účinná od 1.1.2012 přinesla do ustanovení zákona značné změny, které se opět citelně dotýkají zejména zaměstnanců. Změny v ustanoveních jsou seznatelné i oblasti odstupného.

Když to vezmeme postupně, tak pracovní poměr se dá ukončit hned několika způsoby. Podle zadání uvažujeme o výpovědi nebo dohodě. Ještě, než přistoupíme k analýze zmíněných možností, je potřeba brát v úvahu pracovní poměr na dobu určitou, který končí uplynutím doby a odstupné s takovýmto koncem není spojeno. 

1) Nejdříve k výpovědi. Abychom měli nárok na odstupné, je třeba výpověď, která bude směřovaná od zaměstnavatele. V takovéto výpovědi musí být uveden důvod, pro který se končí pracovní poměr. Dle zákoníku práce musí být velice pečlivě popsán (§ 50 (4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.)

Důvod ve spojení s odstupným je pro dosažení cíle to nejdůležitější.  Jelikož zákoník práce připouští při výpovědi odstupné pouze z těchto důvodů:

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a)ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b)přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c)stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

... následují ještě další písmena, ale ty pro nás nejsou důležitá, protože pouze pro písmena a) až c) zákon připouští odstupné.

Pokud bych chtěl jako zaměstnanec dosáhnout na odstupné ve spojení s výpovědí danou zaměstnavatelem, žádal bych, aby výpověď byla koncipovaná na základě a z důvodu podle znění § 52 písmene c), a to zejména proto, že tento důvod bude nejčastějším. Samozřejmé je, že pokud by se mě týkaly důvody pod písmeny a) nebo b), důvod c) je nevhodný.

Když rozebíráme výpověď, je třeba ještě uvést výpověď dní dobu, která činí 2 měsíční, minimálně: § 51 (1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. (nás se výjimka netýká) Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

- a doba počíná běžet podle § 51 odst. 2 - Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 53 odst. 2, § 54 písm. b) a § 63. (výjimky se nás netýkají)

2) Další možností je dohoda o ukončení pracovního poměru podle § 49. Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě. Dohoda musí být písemně, musí být doručena zaměstnavateli. Pokud zaměstnanec chce, a to v našem případě platí, musí zde být uveden důvod. Důvod musí být uveden právě pro případ nároku na odstupné. Jako důvod lze jako jediné uvést § 52 písm. c), stejně jako u výpovědi.

Výše odstupného

Právě výše odstpuného je bod, který nove podstatně změnila, a to k tíži zaměstnance.

§ 67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a)jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b)dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c)trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

(výše odstupného má více odstavců, ale vybral jsem jen ty důležité, které jsou pro tento článek relevantní)

Resumé: Nabízí se tedy 2 možnosti k vyřešení zasaného cíle. První z nich je dohoda o ukončení pracovního poměru z důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce, další je postup pomocí výpovědi ze strany ZAMĚSTNAVATELE z důvodu podle § 52 písm. c).

Příští neděli: Nález věci - co udělá poctivý nálezce?

Zajímá Vás něco, co by stálo za zpracování? Chcete vědět, kam zařadit problematiku do právního řádu ČR? Co Vám může hrozit za nesplnění povinnosti? Stala se Vám nějaká zajímavá situace s právem spojená?

Napište mi na e-mail janovak@klikni.cz a já Vaše téma zařadím mezi připravovaná.

Kopírování dat je dovoleno, jejich další zveřejňování pouze s odkazem na www.gitt.cz.